Po silnici „krajem živých bifteků“

Pondělí, 9.5.2011

Bodře Vás zdravím „Howdy ho“,

jak víte, jsem už pár dnů v americkém Texasu, státě hovězího dobytka a masa. Okolo dobytka se zde točí opravdu všechno, což člověk projíždějící krajem rychle pozná. Nejen, že navazuje jedna pastvina na druhou, ale také každá třetí vesnice má něco z dobytka v názvu. Momentálně pracuji u zákazníků okolo města Hereford, hlavního města hovězího na světě. Napřed ale ještě pár slov o mých posledních dnech v Kalifornii a cestě odtamtud do Texasu.

Poslední kalifornský týden jsem nakonec strávil v Tulare. Tulare je okres s nejvyšší hustotou mléčného skotu v USA. Nejen že mléčné farmy jsou zde větší než v severní části Kalifornie, ale také zemědělské podniky jsou více specializované na pěstování a sklizeň píce. Předváděl jsem u zákazníků, kteří mají v provozu 12 až 28! sklízecích řezaček. O flotile nákladních aut, které s tím souvisí, ani není třeba se zmiňovat. Uvedu pár dojmů z předváděcí akce v Hanfordu. Byly tam největší řádky, jaké jsem vůbec kdy řezal. Pro „THE BIG MAN“ to ale nebyl problém. Při rychlosti kolem 8 km/h jsem návěs naplnil za méně než 3 minuty. Zákazník byl ohromený. Jeho řezačky se plížily po poli rychlostí asi 3 km/h a za stejnou dobu nestačily naplnit ani „Ten-Wheeler“ (náklaďák s tandemovou nápravou). 

 

Koncem týdne jsem vyrazil do Texasu. Cesta veldla 1300 mil napříč 5 státy USA. V pátek odpoledne jsem vyjel a večer jsem se zastavil v Las Vegas. Tam pak pokračoval noční život dlouho do noci ve stylu „Strip“, jak bývá v zábavním centru Las Vegas zvykem. Víc o tom vyprávět nebudu. A jaké to bylo? Co bylo, to bylo a zůstane to ve Vegas! Tady jen pár dojmů..

 

Ráno po krátké noci jsem pokračoval dál. Nedaleko od Vegas jsem si udělal zastávku u přehrady Hoover Damm. Hoover Damm zadržuje vodu řeky Colorado, v mnoha turbínách vyrábí část proudu pro Jižní Kalifornii a zásobuje Las Vegas a všechno to, co vidíte na obrázcích výše. Hraje také významnou roli jako zásobárna vody pro region, protože okolo je jenom poušť. Další zastávkou na cestě byl Grand Canyon. Je prostě úžasný. Měl jsem štěstí na počasí a výhled na hodně mil daleko. Posílám pár obrázků:

 

Od Grand Canyonu jsem jel dál přes Arizonu a New Mexico do města Amarillo. Celých asi 700 mil vypadalo stejně: poušť, poušť, poušť. Počasí si se mnou ale přece jen trochu pohrálo. Cestou přes Albuquerque začalo doopravdy sněžit! A to bylo 1. května uprostřed normálně nejteplejší oblasti Spojených států. Změna klimatu nechává pozdravovat!

Nach zwei Tagen Autofahrt bin ich am Sonntagabend schließlich in Amarillo angekommen. Dort habe ich im weltberühmten BIG TEXAN meinen Kollegen Andrew Hurt getroffen. Im BIG TEXAN gibt’s das größte Beefsteak der Welt auf den Teller. Auch wenn ich Großes gewohnt bin, wären 2,2 Kilo Fleisch plus Beilagen zu viel gewesen. Wer es übrigens schafft, dies in unter zwei Stunden zu essen, braucht nicht zu bezahlen. Wenn nicht, werden 72 Dollar fällig. Bei mir gab’s dann nur das mit 800 Gramm etwas kleinere Exemplar.

 

Po dvou dnech na silnici jsem v neděli večer konečně dorazil do Amarilla. V restauraci BIG TEXAN na mne čekal kolega Andrew Hurt. V BIG TEXAN dostanete na talíř největší biftek na světě. Jsem sice zvyklý na velké porce ale 2,2 kg masa plus příloha je i na mě trochu moc. Mimochodem, kdo to zvládne sníst do dvou hodin, neplatí. Když se nepovede, zaplatíte 72 dolarů. Já jsem si dal raději o něco menší, 800gramový exemplář.

 

Další ráno začaly první předváděčky. Tady v Texasu se sváží také nákladními auty. Rozdíl oproti Kalifornii je v tom, že se nakládá z pravé strany a řezání probíhá s delší výmetnou rourou. Takže stejně jako v Německu. V minulém týdnu jsem měl celkem 5 předváděček v okolí Herfordu. Z obrázků je zřejmé, že zájem o stroj byl veliký.
Kdyby Vás udivovalo, kam se poděly vlaječky z řezačky, tak minulý týden dosahoval vítr rychlosti až 100 kilometrů za  hodinu...,  a obě vlaječky pravděpodobně teď leží někde v poušti Nového Mexika. Budu si muset tento týden obstarat nové. Jinak je zde velmi sucho. Od srpna minulého roku se tady nevyskytly žádné srážky, které by stály za řeč. Při teplotách, které jsou už teď kolem 30 °C je relativní vlhkost vzduchu méně než 10 %. Při sklizni  se tedy všechno točí vždy kolem dokola. Podíváte-li se na Google Earth, uvidíte velmi dobře zřetelné kruhové zavlažované plochy. Bez toho by zde nevyrostlo vůbec nic. Více vám o tom povím příště.

 

Teď Vám přeji příjemný týden. Pěkný pozdrav z Texasu.

Zdraví Benedikt